Kraniosakrální terapie
Kraniosakrální terapie je jemná neinvazivní celostní metoda ovlivňující fyzický i psychický stav člověka. Využívá přirozené léčivé a sebe-regulační mechanismy lidského organismu. Jedním z pilířů kraniosakrální terapie je vzájemné využití propojenosti jednotlivých částí těla s orgány, energetickými centry, emocemi, mentální a duchovní rovinou. Jejich vzájemným ovlivňováním se spouští podvědomé samoléčebné procesy v lidském těle, které napomáhají k obnově a udržení zdraví. Při kraniosakrální terapii dochází k uzdravování takovou rychlostí, jaká je pro naše tělo i duši nejoptimálnější.
Klient leží při terapii na lehátku a přes oblečení vnímá jemné doteky na těle. Je to příjemná a bezpečná metoda a zároveň jedna z nejúčinnějších na bolesti a potíže, se kterými si už nevíte rady. Pomáhá tělu nastartovat samoléčebný autoregulační systém, který selhal a uvádí jej komplexně do rovnováhy. Citlivé ruce terapeuta vnímají kraniosakrální rytmus i přes oblečení a následně mohou ovlivňovat jeho kvalitu i frekvenci v případě, že zjistí nepravidelnost či disharmonii.
Název metody je odvozen z latinských slov cranium = lebka a os sacrum = křížová kost. Pracuje s kraniosakrálním systémem, kraniosakrálním rytmem a systémem fascií. Kraniosakrální systém se skládá z membrán (mozkomíšních plen), které obklopují mozek a míchu, z kostí lebky a kosti křížové, z mozkomíšního moku a z fascií, které propojují membrány s ostatními částmi těla. Mozkomíšní mok je tekutina tvořená v mozku, která chrání, vyživuje a zároveň detoxikuje mozek a míchu. Fascie je tkáň obalující všechny tělesné orgány, svaly, vazy a šlachy.
Kraniosakrální rytmus je vnitřním vrozeným rytmem člověka nezávislým na našem vědomí a pulsujícím po celý život. Společně se srdečním a dechovým patří mezi tři základní na sobě nezávislé rytmy našeho těla. Způsobují ho změny tlaků mozkových komor při produkci a zpětné resorpci mozkomíšního moku, kdy mozek střídavě zvětšuje a zmenšuje svůj objem, a to díky nepatrným pohybům lebečních kostí. Mozkomíšní mok cirkuluje z mozku přes páteřní kanál až ke kosti křížové a nazpět, a to ve frekvenci 6-12 pulzů za minutu. Tato pulzace mozkomíšní tekutiny se přenáší na okolní tkáně a díky rezonanci lze tyto vibrace detekovat na kterékoliv části těla.
Poprvé byl kraniosakrální systém zpozorován Dr. Williamem Garnerem Sutherlandem roku 1900. Při zkoumání jednotlivých kostí tvořících lidskou lebku si uvědomil, že klínová kost je na okrajích zkosená jako žábry ryby, jako by byla uzpůsobena k dýchacím pohybům. Mnoho dalších let se učil cítit pohyb kraniálních kostí, aby mohl určit, který je normální a který abnormální. Jemnou manipulací se snažil znovu nastolit harmonii pohybu.
Tuto teorii rozvinul asi před padesáti lety John E. Upledger, který při asistenci u operace páteřní míchy zaregistroval kraniosakrální rytmus. Všiml si, že se mícha samovolně pohybuje a kosti se v určitých časových intervalech rozestupují a opět vrací k sobě. Zjistil také, že kraniosakrální systém je propojen s nervovým, svalovým, oběhovým, lymfatickým, endokrinním a dýchacím systémem.
Pro snazší porozumění textu a názornou představu se podívejte na animaci pohybu:
Blokády a narušení kraniosakrálního rytmu mohou mít fyzickou příčinu (vznikají po úrazech, operacích, při chybném držení těla nebo jednostranné zátěži při sportu), ale mohou být vyvolány i psychickými šoky a traumaty. Pokud jsou jednotlivé kosti či tělesné struktury nepohyblivé nebo jsou v napětí, je ve své funkci omezen mozek a mícha, a tím jsou ovlivňovány i funkce, které utiskované části mozku a míchy řídí. A zároveň pokud se volně nepohybují lebeční kosti, nemůže se pohybovat mozková plena a tím dochází k zablokování páteře nebo naopak, dojde-li k zablokování páteře, nemůže se pohybovat mozková plena, a pak je omezen i pohyb lebečních kostí a fungování mozku. Techniky kraniosakrální terapie umí tyto blokády uvolnit.
Kraniosakrální terapie je zaměřena na léčbu celé osobnosti. Dokáže pomoci zejména u následujících potíží:
- bolesti hlavy, migrény, menstruační bolesti
- bolestivě ztuhlé klouby, houser, artritida
- poranění úrazem, špatné zakřivení páteře
- pooperační následky
- zažívací problémy
- problémy se spánkem
- problémy s učením, dyslexie
- následky chronických onemocnění
- nedostatek energie
Rozumné je přistoupit ke kraniosakrální terapii ve chvíli, kdy jste absolvovali různá vyšetření v rámci klasické alopatické medicíny a podle výsledků jste zdrávi, přesto však se necítíte dobře. Tělo se začne léčit samo, protože je mu jemně pomoženo nalézt cestu k uzdravení a harmonii.